Trpělivost

Příběh o zenovém mistru Suiwovi, žáku ctihodného mistra Hakuina, který ze všech šesti dokonalostí měl nejraději právě trpělivost.

Trpělivost

Mistr Suiwo tehdy přes léto vyučoval v jednom klášteře a jednou za ním přišel odněkud z jihu mimořádně nadaný novic. Suiwo mu zadal k vyřešení kóan: "Jak zní tlesknutí jedné ruky?" Mladý mnich o něm ze všech sil meditoval, bez ustání o něm přemýšlel, ale ne a ne se dobrat jeho podstaty. Jeho pobyt se prodloužil přes léto, podzim, zimu, až do příštího jara. A výsledek stále žádný. Jedné noci přišel s pláčem za mistrem.

"Mistře, jsem zde téměř rok a je načase, abych se vrátil do svého kláštera. Budu odcházet s hanbou, protože jsem nerozluštil kóan!"

"Zůstaň ještě týden," poradil mu mistr Suiwo a pokračoval v meditaci.

Uplynul týden a kóan byl stále jedna velká záhada.

"Zkus to ještě další týden," řekl mistr.

A opět bezvýsledně.

"Buď trpělivý a ještě týden přemýšlej!" radil mistr.

A řešení nikde.

"Musím se už opravdu vrátit," tvrdil zoufalý žák.

"Posečkej pět dní," přemlouval ho mistr.

Uběhlo pět dní. Žák se přišel s mistrem rozloučit. Chystal se na cestu s hlavou plnou chmurných myšlenek, protože selhal. Vtom mistr pravil:

"Ještě tři dny, milý Okusu! Žádám tě, abys vytrval poslední tři dny, a pak tě nechám jít."

Novic pokračoval v meditaci. Druhého dne, když za rozbřesku do meditační síně kláštera dopadly první sluneční paprsky, mladý mnich poznal osvícení, satori.